Cestovní ruch na počátku 21. století
Evropa byla dlouhou dobu světovým premiantem v turistických příjezdech,
díky stále rostoucímu počtu nových destinací v nabídce jiných regionů však
její podíl na světových příjezdech klesl o 6 % v letech 1980 – 1998. I
přes stále klesající dynamiku příjezdů se ale počet příjezdů do Evropy
v daném období téměř zdvojnásobil a dosáhl v roce 1998 více než 380 milionů
příjezdů. Většina subregionů Evropy očekává počátkem 21. století stabilní
stálý růst, který odráží relativní zralost evropského trhu. Největší růst
se očekává v regionu východní středomořské oblasti (Kypr, Turecko a Izrael
očekávají dvojnásobnou míru růstu ve srovnání s evropským průměrem). Země
střední a východní Evropy – v roce 1998 přicestovalo do této části Evropy
téměř 83 milionů turistů) také čekají vyšší dynamiku příjezdů díky rozšíření
nabídky turistických produktů i na venkovské oblasti.
Prognózy vývoje cestovního ruchu do roku 2020 podle WTO
V roce 2020 by mezinárodní turistické příjezdy měly podle odhadů WTO
dosáhnout 1,56 miliardy, což znamená roční míru růstu až 4,15 % v letech
1995-2020. Cesty mezi kontinenty by měly růst rychleji než cesty v rámci
kontinentu, takže zatímco v roce 1995 představovaly 24 % všech příjezdů,
v roce 2020 by to mělo být 30 %.
Do Evropy by podle odhadů WTO v roce 2020 mělo přijet 717 miliónů turistů,
s mírou růstu 3,08 % v letech 1995-2020 (tato míra růstu je nižší než celosvětová).
Nejnižší příjezdy budou v subregionu západní Evropy a podle prognózy by
střední a východní Evropa měla v roce 2020 předstihnout západní Evropu.
Nárůst příjezdů se také očekává ve východní středomořské oblasti.
Podle prognózy WTO by mělo v roce 2020 naopak vycestovat na 728 miliónů
evropských turistů, což představuje roční míry růstu okolo 3,47 % mezi
léty 1995-2020. Tato míra růstu je opět pod světovým průměrem, který dosahuje
4,15 %. I ve výjezdech bude tržní podíl Evropy, která je největším světovým
zdrojem turistů, klesat, a to z 55 % v roce 1995 na 47 % v roce 2020. Nejvíce
turistů bude vyjíždět ze západní Evropy, ale největší míry růstu bude mít
východní středomořský region.
| Prognóza mezinárodních turistických příjezdů podle regionů (v mil.) | ||||
| Region | 1995 | 2000 | 2010 | 2020 |
| Afrika | 20,4 | 27,4 | 47 | 77,3 |
| Amerika | 110,5 | 130,2 | 190,4 | 282,3 |
| Vých. Asie + Pacifik | 81,4 | 92,9 | 195,2 | 397,2 |
| Evropa | 335,6 | 393,4 | 527,3 | 717 |
| Střední Východ | 13,5 | 18,3 | 35,9 | 68,5 |
| Jižní Asie | 4,2 | 5,5 | 10,6 | 18,8 |
| CELKEM | 565,5 | 667,7 | 1006,4 | 1561,1 |
| Cesty v rámci kontinentu | 429,3 | 504 | 737,1 | 1102,1 |
| Cesty mezi kontinenty | 136,2 | 163,8 | 269,3 | 459 |
Prognózy vývoje cestovního ruchu do roku 2020 pro střední a východní
Evropu
Co se týče střední Evropy, tento region zaznamenal v letech 1990 –1995
rekordní roční míry růstu, ale od roku 1995 –1998 naopak dramatický pokles,
a to hlavně díky poklesu příjezdů do Maďarska a Polska. ČR zaznamenala
v tomto období v příjezdech turistů téměř zdvojnásobení (z 3,38 milionu
v roce 1995 na 5,48 milionu v roce 1998), v počtu překročení hranic byla
tendence kolísavá (nárůst z 98,1 milionu na 102, 8 milionu). Podle WTO
marketingové úsilí zemí střední Evropy je nasměrováno především na západní
spotřebitele. Aktivně jsou propagována především města a většina hotelových
zařízení je koncentrována v jejich centrech. Nicméně objevují se první
signály, že země střední a východní Evropy si začínají uvědomovat, že jejich
turistické hodnoty se nacházejí i mimo hlavních měst.
Stanou se prognózy skutečností?
Česká republika bude podle odhadů WTO patřit v roce 2020 k desítce
nejnavštěvovanějších zemí světa. Podle prognózy WTO by v roce 2020 mělo
do naši země přicestovat 44 milionů turistů, což by znamenalo 2,7 % podílu
na trhu cestovního ruchu (největší velmocí v cestovním ruchu by se měla
stát Čína se 130 miliony návštěvníků – s podílem 8,3 % na trhu, následovaná
Francií se 106,1 miliony – 6,8 % a USA se 102,4 miliony – 6,6 %). ČR se
podílela v roce 1998 na celosvětových příjezdech turistů necelými 3 % a
necelými 5 % na evropských příjezdech. Devizové příjmy dosáhly v roce 1998
částky 3,72 mld. USD (tedy necelé 1 % celosvětových devizových příjmů z
cestovního ruchu). Cestovní ruch se podílel se na tvorbě HDP 6,8 % (celosvětově
se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP více než 10 %). Podíl devizových
příjmů z cestovního ruchu se podílí více než 14 % na celkovém exportu ČR.
Tato čísla dokládají význam cestovního ruchu z hlediska platební bilance
ČR. Cestovní ruch tak přispívá k vyrovnání celkově negativní bilance zahraničního
obchodu. Již dnes pracuje ve světě každý 10. zaměstnaný člověk v cestovním
ruchu.
Vzhledem k tomu, že cestovní ruch podléhá ekonomickým vlivům méně než ostatní odvětví ekonomiky, je potřebné podporovat jeho rozvoj především v regionech, které jsou při recesi náchylné k růstu nezaměstnanosti. Cestovní ruch jako průřezové odvětví zahrnuje široké spektrum ekonomických i mimoekonomických aktivit, které jsou mu více či méně blízké, neprofitují z něj totiž pouze ubytovací zařízení či cestovní kanceláře (přímo), ale ve své podstatě celý region, počínaje sportovními zařízeními, bankami či směnárnami, maloobchodní sítí a konče např. sítí zařízení poskytujících služby profitujícími nepřímo a dalšími odvětvími, která profitují indukovaně – přes výdaje subjektů profitujících přímo a nepřímo. Zcela zvláštním odvětvím v tomto kontextu je např. stavebnictví.
Cestovní ruch přispívá významně i rozvoji infrastruktury, která slouží ve většině případů nejen dalšímu rozvoji turismu v regionu, ale i místnímu obyvatelstvu (obchody, parky, sportoviště, kulturní zařízení atd.). Regionální politika musí sledovat rozvoj cestovního ruchu, nicméně musí tento rozvoj směrovat tak, aby se nestal obtíží, ale naopak přínosem pro obyvatele regionu. Domácí obyvatelstvo - nejen lidé pracující ve službách cestovního ruchu - se musí chovat k hostům regionu jako příkladný hostitel s patřičnou dávkou pohostinnosti, vlídnosti a porozumění vůči zahraničním/domácím hostům a musí si být vědomi toho, že rozvoj turismu je přínosem pro regionální i pro národní hospodářství. Vzhledem k reliéfu krajiny je ČR ideálním místem jak pro aktivní turistiku, stejně jako díky různorodosti a kvalitě kulturních a architektonických památek pro městskou a poznávací turistiku, ale i pro pobyty v lázních či u vodních ploch. Kombinace těchto faktorů v naši zemi pak slouží jako ideální předpoklad destinace pro kongresovou a incentivní turistiku. Na základě existující infrastruktury patří vedle Prahy k důležitým centrům kongresové turistiky Hradec Králové (kulturní a kongresové centrum Aldis), Ostrava či Brno, dále Český Krumlov, Karlovy Vary a další místa.
Kongresová turistika v číslech
Podle údajů z šetření provedeném unií (UIA – Union of International
Associations) v roce 1998 bylo celosvětově uspořádáno na 9.500 setkání
a kongresů (v tomto čísle nejsou zahrnuty incentivní akce) s mezinárodní
účastí, s minimálním počtem 300 účastníků, 40% podílem zahraničních účastníků
(z minimálně 5 zemí) a s trváním min. 3 dny, což představuje téměř 3% nárůst
oproti roku předchozímu. Přitom největší nárůst zaznamenaly Evropa (+2
%) a severní Amerika (+1,54 %). Důležitý je i více než 56% podíl Evropy
na pořádání podobných akcí. K zemím s největším podílem na pořádání mezinárodních
akcí a kongresů patří USA (více než 12 % akcí), Francie a Velká Britanie
(obě země téměř 7% podíl), Německo (téměř 6 %) a Itálie (4 %). ČR není
podle tohoto šetření zařazena mezi prvních 20 zemí, řadí se do skupiny
zemi s „významným postavením" na tomto žebříčku (spolu např. s Brazílií,
Maďarskem, Polskem, Irskem či Mexikem). Z pozice jednotlivých měst má Praha
necelý 1% podíl na pořádání mezinárodních akcí z celosvětového pohledu.
Nejvyšší podíl (vyšší než 2 %) vykazuje pouze Paříž s 2,60 % a Londýn 2,11
%. Stejná je situace i z evropského pohledu, kdy s více než 12% podílem
je zemí s největším počtem mezinárodních akcí Francie, následovaná Velkou
Británií (téměř 12 %). Z hlediska sezónnosti se nejvíce mezinárodních akcí
pořádalo v září (14 %), říjnu (necelých 13 %) a červnu (více než 11 %).
Naprostá většina mezinárodních akcí měla do 1000 účastníků, nad 3.000 účastníků
měla jen cca 4 % setkání. Průměrná délka konání mezinárodního setkání či
kongresu byla 4 dny. K hlavním budoucím konkurentům mezinárodních akcí
je nedostatek času (koncentrace akcí do kratších období), tzv. elektronická
setkání a koncentrace akcí do tzv. společných setkání.
Některé důležité údaje o důvodech návštěvy ČR, výdajích turistů na kongresových a jiných setkáních v ČR ukazují následují tabulka a graf.
Incentivní turistika - specifické odvětví cestovního ruchu
Podle jedné z definic je incentivní turistika jedinečná forma cestování,
která hraje strategickou úlohu ve vztahu organizace s klienty a zaměstnanci.
Někdy se pro tuto formu cestování užívá i adjektiva pobídková, tzn. taková
turistika, která nabízí jejím účastníkům jedinečný zážitek s cílem motivovat
pracovníky k vyššímu pracovnímu výkonu. Incentivní forma cestování slouží
ale i k posílení sociálních vazeb mezi zaměstnanci nebo i klienty společnosti,
polidšťuje pracovní vztahy a vychovává zaměstnance. Právě v tomto druhu
turistiky může ČR využít maximálně svých komparativních výhod a využít
potenciálu mimo hlavní centra cestovního ruchu.
ČCCR a kongresová turistika
Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 tehdejším
Ministerstvem hospodářství ČR jako příspěvková organizace. K jejím hlavním
ekonomickým a marketingovým cílům patří jak propagace ČR jako turisticky
vhodné destinace v zahraničí, tak i podpora rozvoje domácího cestovního
ruchu, účast na tvorbě, rozvoji a udržování národních informačních a rezervačních
systémů. Za účelem propagace ČR v zahraničí zřídila ČCCR 12 zahraniční
zastoupení v 11 zemích světa. ČCCR se rovněž stala členem prestižních evropských
komisí jako např. Evropské komise cestovního ruchu (ETC). Na úseku podpory
domácího cestovního ruchu zůstává hlavní prioritou vedle vytvoření informačního
a rezervačních systému i vytvoření struktury turistických marketingových
regionů. ČCCR si plně uvědomuje, že veškeré své aktivity musí směřovat
ke zvýšení prestiže průmyslu cestovního ruchu, který ve srovnatelných zemích
mnohonásobně vrací investice do něj vložené. Země Střední a Východní Evropy
v naprosté většině plně pochopily přínos cestovního ruchu pro rozvoj ekonomiky
svých zemí a přistupují k němu jako k perspektivnímu, dynamicky se rozvíjejícímu
a životaschopnému odvětví, které kromě pozitivního finančního výsledku
pomáhá řešit otázky zaměstnanosti a rozvoje nových odvětví spotřebního
průmyslu. ČCCR vedle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) reprezentuje
základní prvek systému financování cestovního ruchu v ČR.
I ČCCR přispěla v loňském roku k podpoře kongresové turistiky uspořádáním
dvou významných konferencí pod záštitou MMR. První akce proběhla, společné
zasedání Regionální komise pro Evropu světové organizace cestovního ruchu
(WTO), evropské komise cestovního ruchu (ETC) a evropského sdružení hlavních
asociací cestovního ruchu (ETAG), v květnu 1999. Druhou mezinárodní akcí
bylo uspořádání mezinárodní konference o investicích do památek ve střední
Evropě „Cesta po hradech a zámcích ve střední Evropě" FIPE (fond pro historické
dědictví Evropy). V rámci tohoto projektu, kterého se vedle ČR zúčastní
Slovensko, Maďarsko a Polsko a jež vznikl v roce 1993 ve Francii, je vybrat
v každé zemi po 15 historických objektech vhodných k opravě a přeměně na
špičkově vybavené hotely, které by sloužily především kongresové a incentivní
turistice a znamenaly by doplnění kapacit v tolik žádané kategorii komfortních
hotelů především mimo naše hlavní město.
| Náklady turistů
služební cesta (N = 816) Průměrná délka pobytu 4,4 dnů
|
Náklady turistů
cesta na kongres (N = 328) Průměrná délka pobytu 4,2 dnů
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Náklady turistů
cesta na seminář (N = 303) Průměrná délka pobytu 4,0 dnů
|
Náklady turistů
cesta na výstavu, veletrh (N = 221) Průměrná délka pobytu 4,0 dnů
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Náklady turistů
lázeňské a léčebné pobyty (N = 217) Průměrná délka pobytu 11,7 dnů
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vybráno z materiálů České centrály cestovního ruchu.
Kontakt:
Česká centrála cestovního ruchu
Daniel Mourek
ved. odd. marketingových analýz
Vinohradská 46, P.O.Box 32
120 41 Praha 1
Tel.: 02/2158 0111
Fax: 02/2424 7516
E-mail: cccr@cccr-cta.cz
www.visitczech.cz
www.cccr-info.cz